Klub chovatelů loveckých slídičů -
Sekce retrieverů
Anatomie a fyziologie psa
Tady bychom chtěli jen ve stručnosti připomenout údaje týkající se
tělesné stavby a základních funkcí organismu psa. Tyto znalosti umožní blíže
pochopit zákonitosti vývoje psa, jeho reprodukci a otázky výživy. Tyto
zákonitosti se objevují v některých dalších kapitolách mé knihy a v konkrétní
míře platí také pro všechna plemena retrieverů.
Souhrn veškerých
anatomických znaků tvoří exteriér psa. Významným znakem exteriéru je
výška: pod 35 cm - malý pes, 35 až 50 cm - střední pes a nad 50 cm - velký pes.
Dalším exteriérovým znakem je formát psa, který může být buď čtvercový nebo
obdélníkový.
Tělo psa dělíme na 3
části:
1. přední část: hlava, krk,
přední část hrudníku a přední končetiny;
2. střední část: hrudník a
břicho;
3. zadní část: záď, zadní
končetiny a ocas.
Základem pohybové aktivity jsou tři složky: kostra,
svalová a nervová soustava. Zdrojem kynetické energie jsou svaly, kterým
dodávají impulzy nervy. Z celkové energie spotřebovává pes asi 35-40 % k
pohybu, ostatní energie slouží k udržení teploty. Energické náročnosti pohybu
přizpůsobil pes i svůj rytmus - téměř 18 hodin denně prospí.
Pohybová soustava
Pohybovou soustavu psa tvoří kostra a svaly. Kostra je složena z 27l-282
kostí, které jsou navzájem spojeny švy, vazy nebo klouby. Kostra je pevná,
pružná a je oporou jednotlivých částí těla. Osou kostry je páteř, která tvoří
závěsný systém pro ostatní části kostry. Celá kostra psa je složena ze 7krčních
obratlů (první obratel umožňuje pohyb hlavou nahoru a dolů), 13 hrudních, 7
bederních, 3 křížových a 20-23 ocasních obratlů. Kanálkem uvnitř obratlů
probíhá mícha. Pes má 13 párů žeber, které spolu s hrudní kostí vytvářejí hrudník,
který potom chrání srdce a plíce. Lebka tvoří dutinu lebeční, ve které je
uložen mozek.
Svalová soustava
Svalová
soustava je pro psa zdrojem pohybu. Svaly mají různý tvar, na kosti jsou upnuty
pomocí šlach a jejich schopností je pružnost (zkracování a natahování). Svalová
tkáň se u psa snadno unaví, proto psi obyčejně po každé větší námaze
odpočívají.
POPIS PSA
1. nos, 2.
nosní hřbet, 3. stop, 4. oko, 5. lebeční
partie, 6. krk, 7. hřbet, 8. bedra,
9. záď, 10. ocas (prut), 11. stehno, 12.
pata (hlezno), 13. nárt, 14. zadní tlapa, 15.
bérce, 16. koleno, 17. břicho, 18. loket,
19. slabina, 20. hrudník, 21. lopatka,
22. rameno, 23. prsty, 24. přední
tlapa, 25. zápěstí, 26. předhrudí 27. hrudní kost, 28. ucho,
29. pysky, 30. tlama (morda), 31. kohoutek
Nervová soustava
Nervová soustava propojuje celý organismus s vnějším
prostředím, koordinuje vzájemné vztahy a funkce jednotlivých orgánů a spojuje
vše v jediný celek. Nervová soustava má tři části: centrální soustavu
(mozek, mozeček, mícha), vegetativní soustavu (reguluje činnost vnitřních
orgánů a udržuje stabilitu organismu) a periferní soustavu ( spojuje centrum
s okrajovými částmi těla).
Centrální nervová soustava přijímá podněty z okolního
prostředí pomocí pěti smyslů – zraku, čichu, sluchu, hmatu a chuti.
Zrak - oko psa ( základní orgán zraku ) je chráněno horním,
dolním a tzv. třetím víčkem (tj. narůžovělá spojivková blána), ochrannou funkci
mají i slzy. Pes má oko slabší než člověk, ale díky jeho odlišné stavbě vidí
velmi dobře v šeru ( 3x lépe než člověk ). Pes velmi dobře pozoruje, pohyb
rozezná až na vzdálenost 500 – 700 metrů.
Sluch
– ucho psa dělíme na vnější, střední a vnitřní. Vnější ucho
je tvořeno ušním boltcem a zvukovodem, kde mazové žlázy produkují ušní maz. Od
středního ucha je děleno bubínkem, který chvěním předává zvuk sluchovým kůstkám
a zvuk se potom nese do vnitřního ucha. Touto částí je přenesen dále sluchovým
nervem do mozku. Sluch psa je daleko vyvinutější, než sluch člověka. Pes slyší
5 – 6x lépe než člověk a dokáže vnímat zvuky v takových kmitočtech, které
již člověk nevnímá. Na tomto principu funguje přivolání psa vysokofrekvenčními
píšťalkami.
Čich – centrum je uloženo v dutině nosní, kde jsou zároveň
dvě skořepiny (horní – je pokryta čichovou sliznicí, a dolní – je pokryta
dechovou sliznicí a zvlhčuje). V nosní dutině je také uloženo tzv. větřící
ústrojí, kterým pes intenzivně nasává pach. Čich je nejdůležitějším smyslem
psa. A jeho čichové schopnosti jsou pro člověka těžko uvěřitelné. Pes má také
silně vyvinutou pachovou paměť, která je využívána při záchranářských pracích,
vyhledávání drog, úniku plynu apod. Výkon psa ale ovlivňují i např. počasí,
nachlazení, únava, teplota atd., proto pachový výcvik psa není jednoduchou
záležitostí.
Chuť – chuťovým orgánem je jazyk, který je pokrytý chuťovými
pohárky. Postupně již bylo dokázáno, že chuťové ústrojí psa je citlivé a má
velký význam zároveň pro zažívání.
Hmat - hmatem jsou vnímány podněty celého těla (např. tlak, bolest, chlad, svědivost)
a vše probíhá pomocí kožního smyslového ústrojí. Kůže - pokrývá většinu těla
psa a chrání ho proti vnějšímu prostředí. Skládá se z pokožky, škáry a podkoží.
Jsou v ní umístěny aromatické a mazové žlázy. Známe tři druhy ochlupení: srst
krycí, hustší podsadu a chlupy hmatové. Ke kožním útvarům patří také nášlapové
polštářky, které jsou silně zrohovatělé a z kterých vyrůstají drápy.
Dýchací soustava
Dýchací
soustava zabezpečuje psovi příjem nezbytného kyslíku a zároveň vylučování oxidu
uhličitého. Je složena z dutiny nosní, hrtanu (zde jsou umístěny hlasivky),
průdušnice (rozdělené dále na dvě průdušky), které vnikají do plic. Plíce jsou
uloženy v dutině hrudní, kde je neustálý podtlak.
Oběhová soustava
Pomocí
krevního oběhu se organismus psa zásobuje živinami a zároveň se zbavuje
škodlivin. Celý oběh probíhá pomocí krve, která tvoří 5-8 % hmotnosti psa.
Nejdůležitějším orgánem oběhové soustavy je srdce, mohutný dutý sval pracující
jako pumpa, který je uložen na levé straně dutiny hrudní. Oběh krve je rozdělen
na velký (krev proudí do celého organismu) a malý oběh (krev proudí do plic a
zpět).
Trávicí soustava
Úkolem
trávicí soustavy je přizpůsobit a zpracovat potravu psa tak, aby ji organismus
mohl vstřebat a využívat. Je složena z dutiny ústní, na kterou navazuje hltan.
Odtud je potrava polknuta do jícnu. Ten prochází krkem a dutinou hrudní a za
bránicí se vnořuje do žaludku. Zde dochází za pomoci žaludečních šťáv k trávení
potravy a její jednotlivé pro tělo využitelné složky se vstřebávají ve střevech.
Pro psa nestravitelné součásti potravy procházejí střevem až do konečníku, kde
se hromadí a při kálení opouští tělo. Po stranách konečníku jsou anální žlázy
vylučující sekret, který je součástí individuálního pachu psa. V dutině břišní
se dále nachází játra působící jako krevní filtr a produkující žluč, nutnou k
trávicím pochodům. Dále je zde umístěna slinivka břišní, která reguluje hladinu
cukru psa v krvi.
Močové a pohlavní ústrojí
Močová soustava slouží k vyměšování tekutin a odvodu jedovatých zplodin
látkové výměny. Hlavním orgánem jsou ledviny (párový orgán), které filtrují
tekutiny, a odváděné škodlivé látky ve formě moči dále putují močovody do
močového měchýře.
Pohlavní ústrojí se dělí na samčí a samičí a jeho hlavní funkcí je
reprodukce druhu. Samčí pohlavní ústrojí tvoří varlata (párové žlázy, ve
kterých se tvoří spermie), ke kterým těsně přiléhají nadvarlata (zde se spermie
hromadí). Varlata se u štěňat vyvíjejí v dutině břišní a sestupují tříselnými
kanálky do šourku. Pokud k tomuto sestoupení nedojde, vzniká vada (tzv.
kryptorchismus), která vylučuje psy z chovu. Pokračováním nadvarlete jsou
chámovody ústící do močové trubice, která prochází pyjem. Topořivé těleso
uvnitř pyje způsobuje zduření, které umožňuje svázání psa s fenou. Samičí pohlavní
ústrojí je tvořeno vaječníky (párový orgán), kde dochází k dozrání vajíček. Ta
se po dozrání uvolňují a padají do horní nálevkovitě rozšířené části vejcovodu
umístěné v bezprostřední blízkosti vaječníku a vejcovodem putují do dělohy. Ta
je vystlána sliznicí a ústí do pochvy, která je zakončena poševním vchodem.
Zevní orgán nazýváme vulva.
Vyňatek
z knihy "Rerívři" autorů Jana Kubeše a Františka Kordy