Klub chovatelů loveckých slídičů -
sekce retrieverů 
OVVR Litohlavy z pohledu účastníka
Poslední červnovou neděli jsem se vydala s flatkou Floranc Fes Cilady Jozucita a společně s našimi kamarády z výcviku (manželé Vampulovi s labrouškou Zoea od Himalájského cedru + manželé Cardovi se zlaťákem Arnie Zlatý tesák) na OVVR, které pořádal KCHLS do Litohlav na Rokycansku.
I když jsme měli obavy z teplého a slunečného počasí, vyjeli jsme s vědomím, že jsme vcelku dobře připraveni a zkoušky bychom měli jak se říká lidově " ustát". Rozhodčí byla paní Lucie Šeráková, která je dle mého názoru objektivní a při těchto zkouškách klade důraz na povahu zkoušených psů a jejich vlohy. Organizačně zkoušky zajišťovala paní Lucie Šeráková ve spolupráci s Petrou Tomášovou a moc se jim to povedlo, jak výběrem terénu i vody, tak i technickým zázemím pro účastníky (pěkná malá hospůdka, dobré občerstvení ...). Věřím, že to nebude poslední akce v Lihohlavech a těším se na další.
Co se týká jednotlivých psů a vůdců, tak se zde jasně prokázalo, že nelze bez přípravy absolvovat tyto zkoušky. Byli tam psi nepřipravení, kteří v daný okamžik (např. při zkoušce z nosu) nevěděli, co od nich právě páníček chce. Byli tam i tací, kteří byli připraveni, ale asi byli cvičeni o samotě jenom se svým pánem, bez možnosti kontaktu s jinými psy a vůdci. A i to mělo vliv na jejich výkon.
Postupovalo se podle schváleného Řádu OVVR v pořadí:
povaha, chování po výstřelu, nos, aport v terénu, vodění psa na vodítku, vodění
psa na volno. Poté následoval krátký přesun k vodě, kde se hodnotila ochota k
práci na vodě a aport z vody. Na závěr rozhodčí celkově zhodnotila kontakt psa s
vůdcem a jeho vrozenou chuť k práci.
Při disciplině zkoušky z nosu byly použity 4 svázané jelení běhy, aby
v případě, že pes po jejich nalezení je aportuje k vůdci, byla dodržena podmínka
váhy aportu min. 0,5 kg. Pes, který běhy našel a aportoval, nemusel, pokud byl
vůdce spokojen s jeho výkonem absolvovat aport z terénu. Všichni tři psi z naší
party neměli s přinášením běhů problém. Pravda, cvičili jsme na svázaných dvou
kusech srnčích spárků, ale naši psi nemají s problémy s přinášením.
Zatím co jsme se schovali před sluníčkem do blízkého lesa, dobíhala zkouška z nosu u dalších pejsků a aport v terénu u ostatních psů.
Následovaly discipliny vodění psa na řemeni a vodění
psa na volno, kdy paní rozhodčí zálomky na cestě vytyčila trasu a tím byla
zaručena objektivita u všech posuzovaných psů. Vzhledem k tomu, že jsem vedla
flatku, modlila jsem se, aby okolo nás nelítalo moc motýlů, protože běžet za
bělásky je pro Lady asi ta nejlepší zábava. Nicméně, temperamentní Lady
absolvovala chůzi na volno s lepším ohodnocením, než na vodítku.
Při přesunu na vodu mi bylo jasné, že břeh pro nás je mírnější a že pro Lady to
bude těžké, aby ustála oklepání vody z kožichu a nepustila předčasně aport
z mordy. V tomto směru máme ve výcviku ještě co dohánět. Za aport z vody jsme
získaly „dvojku“ protože jsem na Lady viděla, že se chystá oklepat a aport mi
vyklouzl z ruky a spadl na zem, zatímco Lady dostávala vodu z kožichu.
Nicméně, zvládly jsme to.
Lady byla u mě na výcviku 14 dní před zkouškami a před tím asi necelý měsíc v dubnu, kdy jsme si na sebe vzájemně zvykaly a ona si zvykala na pobyt v naší smečce. Když jsem ji následné pondělí předávala zpět paničce a vyprávěla o zkouškách, měla velkou radost. Já taky, neboť znám její temperament a skotačivou povahu.
A jak dopadli naši kamarádi? Úspěšně. Všichni jsme
prospěli.
Nejlepší z naší „skupinky“ byla Zoea, která dokončila OVVR se samými 4 a Arnie
získal taktéž 2 za vodu jako Lady a oba nějakou tu 3.
To, že OVVR nebyly „procházkou růžovou zahradou“ svědčí i skutečnost, že 3 pejskové ze 12 nedokončili (buď nezvládli disciplinu, nebo tam byla indispozice vůdce).
Díky perfektní organizaci poměrně brzy proběhlo vyhodnocení a já se těším na další akce.
Marie Šustová – CHS Bohemian Ariston